Zápis snů. Vydáno v První knížce Ester (Primus Praha, 1994)
SEN
Klaun
Jsem v nějakém zatuchlém divadelním zákulisí u jeviště. Se mnou jsou zde nějací známí, nevím, kdo to je, kteří mě sem přivedli, abych se podívala na něco výjimečného. Dívám se na nějakého klauna, žvaní, uklání se publiku, je to jako konferencier a současně v tom představení, nevím jakém, hraje. Scéna je plná nějakých olezlých a špinavých hadrů - odtud to dusno. Jo - to zákulisí je v místech, kde bývá na jevišti horní osvětlovací rampa a tak toho klauna vidím vlastně seshora. Má husté, kudrnaté, černé vlasy a na nich má divnou a ohavnou čepici, posazenou na temeni a ta čepice mu pořád padá klaunsky vzadu na krk.
Něco lascívního vypráví, směje se, je to celé takové šantánové a v ruce má hůlku, se kterou stále gestikuluje a na jejímž konci je něco jako chomáč černých vlasů nebo chomáč koňských žíní - tak něco.
Pak se najednou podívá k nám nahoru, má pichlavé, černé a mrňavé oči jako dvě krátké čárky, tlusté černé obočí a je tvarohově bledý, celý takový oteklý a pod těma jakoby očima má ohromné pytle jako mívají alkoholici. Nemá skoro žádný nos, jsou to jen dvě černé dírky v obličeji a malinkou, skoro nezřetelnou pusinku - takovou hnusnou černou čárku. Když mě uvidí, poznávám, že mě odněkud zná a udělá cosi - co znamená, že se ke mně lísá a je mi o to odpornější.
Přitom stále něco žvaní do publika, které sice nevidím, ale vím, že sál je přeplněný a že běží o SLAVNÉ a úspěšné představení. Chtěla bych odejít, ale nějak to nejde. S významným gestem, které neumím popsat, se klaun obrací k nám nahoře zády a sundá si tu čepici. Zadní polovinu hlavy má vyholenou, kůže je úplně bílá, ale z jeho vlasů jsou tam vystříhané jako na dětské kresbě jeho oči, obočí, nosní dírky a ta odporná hubinka. Ležérně pokládá hůlku za záda, ten chomáč na konci té hůlky si přiloží na ústa a je z toho divný Lenin, ale nějak asijský s bradkou a teď najednou vidím, že jeho klaunský kostým je vlastně kimono.
A ta bizarní nelidská tvář na zadní části hlavy na mně upírá chlupaté oči, významně na mně mrkají. Vím, že to udělal, aby mi dokázal jaký je mistr a jsem z toho zhnusená.