Umírá manžel Královny noci, otec Paminy
tvář vyžraná rzí, nevidíme podobu, zářící sedmero slunečního kouzla
Sarastro a jeho bandda kněžourů přebírá Diadém
odcházejí se světlem do slunce když předají Sarastrovi
otec se rozemlel rzí a odteče jako láva
ses stmívá a nastává noc jen uhrančivé oči matky která se tak stává Královnou
ale
KRÁLOVNOU NOCI
z koutů mizí slunce, světlo, tma stíny, louče, lampy, ohně, herna, dis (?)
opak: slunce proniká, ničí, oslepuje, přemíra světla jako po atomovém výbuchu
říše Tamina zničena, Tamino z trosek zápasí se sluncem a tmou
zraněný, zemdlený se doplazí na scénu
panika black out noci v New Yorku
nebo též jako ADAM zrozený jako první muž nové civilizace