Jídlo Ester Krumbachovou zajímalo jako možnost sdílení, sociální interakce a zapojení dalších smyslů do komunikace. Večeře u Ester Krumbachové byly ještě jinou formou setkávání než neoficiální bytové semináře, nebyly organizované ve formátu intelektuální výměny. Ve filmech Krumbachová také ukazovala, že jídlo není jen důvěra a péče, ale že plní i politickou roli, že hostiny jsou mimo jiné místy pro politickou reprezentaci a manipulaci. Vaření ale má ještě úplně jiný rozměr, jak sama tvrdila: „Já vařím ráda, je v tom kus erotiky, marná sláva, pánové, tomu vy nerozumíte ani za mák.“