Pohádky, které jsou pro celé generace normativní, Ester Krumbachová radikálně přepsala a aktualizovala do pohádek tzv. černých. Střídáním neobvykle častých kouzel a prozaických situací rušila rozdíl mezi skutečným a magickým. Při rychlém skoku z pohádky do reality se pak běžný život zdá být kouzelnější než kouzla samotná. Zdá se, že v pohádkách od Krumbachové je možné cokoliv, ovládá je vším prostupující transformativní síla, příběhy se odehrávají tak rychle, že jsou od počátku blízké kolapsu, postavy fluidně vstupují do různých identit a zase z nich vystupují. Vše se odehrává ve světě, který je taktéž metamorfní. Převlékání identit bylo blízké i jejímu odívání. Styl oblékání Ester Krumbachové byl na svou dobu a místo zcela excentrický a byla otevřená divokým kombinacím, které se propisovaly jak do jejích textů, tak do návrhů filmových a divadelních kostýmů.