EK002373_0042_0001-0003

KOUZELNÁ FLÉTNA

1. Návrh.

Ester Krumbachová.

Došla jsem po řadě diskusí a Honzova faxu k uzávěru:
Sarastro je SLUNCE.
Královna noci je LUNA.
V těchto dvou pojmech vidím všechno v jiném zorném úhlu. Noc a den se budou vždy opakovat. Den nebo noc bude vždycky pokaždé někým z nějakých důvodů očekávána. Den má své výhody, ale má i své nevýhody. Noc má své výhody a své nevýhody.
Ale nic a nikdo je nesmaže z našich životů, pokud potrvá naše galaxie ve stejné podobě.
Předpokládá se samozřejmě, že Luna-Slunce, tedy Tma a Světlo budou postupně povyšovány na symboly, všeobecně známé a všem srozumitelné: jasná myšlenka, temné myšlenky, věčná tma, věčné světlo, jít cestou světla, jít cestou tmy atd.
Co vlastní říše Luny: všechno, co ve tmě vypadá krásněji a přitažlivěji než ve dne - láska, objetí, rty, oči atd. Lesklé předměty, krásnější než ve dne je kov, taky sklo, které zachycuje paprsky Luny.
Lunu ať chce nebo nechce zahaluje někdy závoj mraků - a pak je úplná. I toho by se mohlo využít. Ticho, kdy přes Lunu přechází mrak a úplná tma se mění v postříbřené všeobecně - zní jako hudba. Opojení nocí je veliké a je hudební, zní.
Co vlastní říše Slunce: všechno co oba prudkém slunci vypadá omamné radostně. Květy rostlin, naplno rozvité, nekonečná modř, pestří ptáci, vidina božské, antické nahoty, lesklost vody, ještěrky, bacchické opojení vínem v horkém dnu vábení k teplu a světlu.
Ať Slunce chce nebo. Ne, zahalují je někdy taky. Pak to, co bylo před vteřinou omamné a krásné, zešedlí a pohasne - aby se opět pod vlivem slunce rozzářily duhové barvy. Duha pak sama patří k největším pokladům slunce.
Jak spolu budou Slunce a Luna zápasit o Tamina:
Luna mu ukáže svůdnost noci a slast, kterou získá, jestli zabije světlo Ale Slunce odněkud - a to už začíná mystérium - zasáhne. Je všudypřítomné a zasáhne ta, kde ukáže Taminovi na nebezpečí tmy. Ruka, která se vztahuje v roztouženém gestu k němu, je hadovitá, šlachovitá stařecká paže s dýkou v prstech. A tak podobné příklady.
Luna zápasí také proti Světlu, i ona je všudypřítomná: když zmámený Tamino běží za některou z vidin světla, ukáže mu Luna na šerednost světla: hebká kůže je děravá póry. Krásné zuby v úsměvu jsou ohavné kosti, které se cení ze zakrytého skeletu Ukáže na hnus rostlin, obsypaných mšicemi nebo děsivou housenkou, která po rostlině leze. A tak podobné příklady. Nevylučuji ani pojem legendy o Polednici - to jest, symbol nějakého děsivého fantomu z rozeřvané tlamy poledne, kdy slunce mlčí a nemilosrdně pálí. Další: diskuse.
Zhruba - asi: proč musí Tamino mlčet? Protože nesmí vykecat nic z ošidných pojmů, které ho obklopují. Sarastro je přece jen velmi mocný / planeta Slunce ku př. Byla podle mého astrologa tím činitelem, proč jsem se probrala k životu/, je mocnější než Luna. Luna žije v podstatě jen díky jemu, Slunci
Sarastro ví, proč zavazuje jeho příkaz Taminovu úctu: chce, aby došel ke skutečnému světlu, které on, Slunce-Sarastro, pouze zastupuje svou hmotnou podstatou. Nechává ho tedy projít zkouškami, aby se Tamino rozhodl sám, ale ovšem je mu nápomocen. Toto všechno by dobře vyjadřoval obraz, filmové plátno. Že běží o mravní princip - samozřejmě ne šocáckej, ale faktickej.. Tamino tedy, když prochází různými obrazy svého vnímání a rannosti dochází nakonec k závěru, že přijímá myšlenku světla a ne myšlenku tmy.
Myslím, že i tato fáze je ideální k vysvětlení filmovým obrazem, kde ku příkladu všechny krásné předměty a ženy a kdovíco, průhlední a průhlední, až jimi vstupuje on sám s Paminou nebo on sám v doprovodu Slunce - to se uvidí.
Kbelíky fantasie nechávám zatím u štokrlete v kuchyni své poněkud zašmudlané duchovní kuchyně. Vyjádři se k myšlence světlo - tma, Luna - Slunce - a pojede se dál, ať mám první kolo hotové - další zase ty.
Otázka, týkající se Paminy - to především - a dalších postav, rozpracuju až mi bude jasno, jestli je to o světlu a tmě. Jinak je Pamina ženská napsaná podle všech blbých klišé pro ženskou figuru a potřebu nakopnout z jiného úhlu jak prase podrbání.
Tak jsem tě bramborovala, přijeď, ať si pak taky udělám nějakou dovolenou, ovšem zde, doma a tak vůbec a ozvi se a ahoj

Baterka