EK002355_0001-0014

MOJE

BÁSNĚ

(NOČNÍ I DENNÍ)

TAKÉ

DROBNÁ PRÓZA
———————————————————————————————————————————

Vítr dnes rozhoupal město
a já jsem v něm
rozhoupal veškerá vrátka
a všechny hlavy en face i profil
a všechny dráty a všechny stíny
jenomže
to všechno je málo
i to že rozhoupal mě
i to je málo
i to že odnesl mou čapku
můj stůl
to všechno je nic
Slyšíš mě dobře?

Pod kabát
na kůži
dopadá svoboda
stálice samoty
bez konce dopadá
Nemám už podobu
nemám teď jméno
v prostoru ve tmách
osaměle zářím nad městem
houpám se
sem a tam.

———————————————————————————————————————————

Kocour buší na dveře
maminka mu otevře.
Co čičánku co děláš
že se tolik usmíváš
Chytil jsem si mušku já
nyní volám hahaha

/Lidový pochod/

———————————————————————————————————————————

Báseň, zvaná Mňau.

Každá kočka
musí počkat,
/což ale nerada slyší./

Samosebou
chce jít sebou
/Myslí, že jdu chytat myši./

P.S. A já jdu zatím do divadla.

———————————————————————————————————————————

Má další báseň.

Koza je ušlechtilý zjev
nade vše ctí si ptačí zpěv.
Tak vysoce je hudební,
že nejí všechno, co se jí,
nýbrž při třeba tydliti
jí pouze kvítek rozvitý,
zatím co při třeba týtáta
polyká jenom poupata
atakdál - ovšem dá ti to práci
vyhmátnout přesnou kombinaci.

Při tom si myslí: být tak ptáčkem
měla bych vousy pod zobáčkem.

———————————————————————————————————————————

Pod nebem stojím podzimním.
Zvedá se s polí dým.
Vždycky beránci budou plout
Nad hrobem Tvým i mým.

———————————————————————————————————————————

Ležím si tady na zádech,
v zubech mám stébélko trávy
Nade mnou v ohrady tísní se
mrak jak veliké krávy.

———————————————————————————————————————————

Můj noční zpěv.

Že mají lidé měkké nosy
baterky nebo sirky nosí,`
zatím co hloupí kočičáci
lítají potmě jako ptáci.
Soudě z nejasné siluety
krouží dokonce piruety
a muž! ten vládce všehomíra
bez sirek s nosu krev si stírá ….

———————————————————————————————————————————

Má báseň.

Prase je známé láskou k smetí
a taky svou jemnou pletí
růžovou jasně.

Tu samosebou špiní smetím
a proto nikdo o praseti
nechce psát básně.

/Natožpak číst./

Prase je známe láskou k smetí
což nezachrání jemnou pletí
růžovou jasně