EK002149

Brno 13/11/1968

Dear Mrs. Ester Krumbachová,

After reading your The Murder of Mr. Devil, I declare that it would not be enough to lock you up. You will have to be executed.
How could you, how COULD you publish what often happens behind our oh so chastely and bashfully lowered eyelids? (“The handles of your little mother-of-pearl shell, your eyelids, dove’s eggs – what runs through that little mind of yours, what clouds have shaded your alabaster cheek, my little mouse?”. end quote). What on earth will we do, you spotted little snake, if men realize what you’ve written? And what on earth will they do, those poor important men?
And all that. I’m even mad for my own sake. Since you’ve written such a fantastic thing that I’m shaking with a desire to say something about it, you must have caused all those illiterate vetting agents to cough up just like that out of hand (what a turn of phrase, no?) that oh so comfortable cliché that “even though I, of course, am no equal to you in intelligence, I assure you that, in accordance with my modest capabilities, I understand how you have enriched my horizon…” Yeah. I’m so angry at you.
As I stated earlier, it would not be enough to lock you up. Because you have drawn up and published for the enemy a complete mobilization and attack plan for the ancient war of women. It is thus imperative, Madam, that you be shot at daybreak to a drumbeat by the fortress wall. With all military honors, of course, for your work (at least the published part), is in all respects completely masterful.

With respect (really, I’m not kidding)

Běla Blažková
psychologist
Brno, Černopolní 39

Brno 13. 11. 1968

Milá paní Ester Krumbachová,

Po přečtení Vaší Vraždy ing. Čerta prohlašuji, že zavřít je Vás málo. Bude nutno Vás popravit.
Jak jste mohla, jak jste jen mohla zveřejnit, co se obvykle děje za našimi ach tak cudně a stoudně sklopenými víčky? / „Ouška vaše mušličky perleťové, víčka vaše, vajíčka holubí – co as táhne hlavinkou vaší, jaké mráčky zastínily líčko vaše úbělové má sladká myško?‘‘. Konec citace/.
Co si počnem, Vy zmije jedna puntíčkovaná, jestli mužským dojde, co jste napsala? A co si počnou oni, chudáčkové důležití?
A vůbec. I za sebe se zlobím. Když už jste napsala věc tak výbornou, že mnou lomcuje touha se k ní vyjádřit, musela jste u všech negramotných kádrováků jen tak mimochodem vykopnout z mé ruky / to je obrat co? / i to tak pohodlné klišátko, že „i když se Vám nemohu samozřejmě inteligencí rovnat, ujišťuji Vás, že podle svých skromných možností chápu, čím jste obohatila můj obzor…“ Jo. Já se na Vás zlobím.
Jak jsem výše pravila, zavřít je Vás málo. Neboť jste sepsala a nepřátelům vydala kompletní mobilisační i útočný plán prastaré ženské války. Je tedy nezbytno, vážená, za ranního šera při víření bubnů Vás zastřelit u pevnostní zdi. S veškerými vojenskými poctami, samozřejmě, neboť Vaše práce / aspoň zveřejněná část/, je ve všech ohledech naprosto mistrovská.

S úctou /opravdu, nekecám/

Běla Blažková
prom. psycholog
Brno, Černopolní 29