EK001463_0005

Page no. 1

I have often read or heard about some “intersection of history” and I’ve never really known what that is. And suddenly – without even knowing how – I realized that right now I’m in one of those intersections of history, because I see films as one of the most beautiful and also one of the most strenuous arts and I lived through both the rise and fall of film as an artistic activity.So now I’m intersectioning on to the Simpsons and other tribal relations under the heading that it’s film. People walk up the stairs or the opposite, there’s laughter, there are funerals, baptisms, weddings, and psychological truths without a choice or an opinion on some topic and there are also prolapsed human innards and speeding cars and running rashly through all this mess is Love itself as an ornament for society.All of these projects were cut out by the genius executioner axes of the human spirit in the age of computers, which calculated precisely the spirit of the poor, and producers dedicated things to them, they’re filming exclusively for them and only later – once they’ve fed enough to the maws of mammoth film stars – do they enter into the kingdom of heaven with a special gilded staircase labelled “Class 1 A”, observed by film producers and directors.During the New Wave era, a famous, highly successful foreign producer sent me a letter through his agent from which I was supposed to pick up predetermined guidelines for writing a script that he wanted to order from me. It was fantastic. Unfortunately, I lost it somewhere and I’ll never stop regretting it, it was a real delicacy, it had written down how much a let’s say type 5 film, should have of sex, violence, natural beauty, exclusivity, poverty, public enterprises, and mostly this Love.So I turned down this generous financial offer and they got mad and told me, informed me, that I was an idealist, but I don’t know what the word means, it reminds me of some label badly stuck onto a bottle, where the bottle should have something other than what it does and the label is there as a warning that what’s inside isn’t what one would think would be in there.Quite enough money is spent on Films and filming. The films of the New Wave were not all expensive, The Party and the Guests was the cheapest film in the history of Czechoslovak cinematography.

Často jsem čítávala nebo slyšela o jakémsi “ průsečíku dějin” a nikdy jsem pořádně nevěděla, o čem je řeč. A najednou – ani sama nevím jak – jsem si uvědomila, že sem teďka vlastně v takovém průsečíku dějin a to proto, že film považuju za jedno z nejkrásnějších a taky nejnamáhavějších umění a já jsem zažila vzestup i pád filmu jako umělecké činnosti. 
Takže teď se proprůsečníkovávám k rodině Simpsonových a jiného kmenového příbuzenstva pod záhlavím, že je to film. Chodí se tam do schodů anebo naopak, směje se tam, jsou tam pohřby, křtiny, svatby a psychologické pravdy bez výběru a názoru na dané téma a taky jsou tam vyhřezlé lidské vnitřnosti a rychlosti aut a tím vším bordelem probíhá zbrkle sama Láska jakožto ozdoba společnosti.
Tyto všechny projekty vysekala geniální popravčí sekera lidského ducha v podobě počítačů, které přesně propočítaly chudé duchem a těm je producenti věnovali, pro ně výhradně natáčejí a pak tito později – až dostatečně dokrmí chřtány mamutích filmových obrů – vstoupí do království nebeského zvláštním pozlaceným vchodem s nápisem “Výběrová třída 1 A “ sponzorované filmovými producenty a režiséry.
V době nové vlny mi jeden známý vysoce úspěšný zahraniční producent prostřednictvím svého zástupce zaslal listinu, odkud jsem měla chytit předepsané direktivy pro psaní scénáře, kterej si u mně chtěl objednat. Bylo to skvělé. Bohužel jsem to někde ztratila a nikdy toho nepřestanu litovat, byla to lahůdka, stálo tam písemně, kolik ve filmu typu řekněme 5 má být sexu, násilí, přírodních krás, exkluzivity, chudoby, veřejných podniků a hlavně té Lásky. 
Tuto lákavou finanční nabídku jsem odmítla a oni se zlobili a oznámili mi, že jsem idealistka, jenomže já nevím, co to slovo znamená, mě to připomíná takovou halabala přilepenou nálepku na nějakou flašku, kde by mělo být něco jiného, než v té flašce je a ta nálepka je tam jako upozornění, že tam není to, co se předpokládalo, že tam má být.
Na Filmy a filmování se spotřebuje dost peněz.  Ale filmy Nové vlny nebyly všechny drahé, film O slavnosti a hostech byl nejlevnějším filmem v dějinách československé kinematografie. Ale jinak – jsme si tehdy taky neuvědomovali nebo nevěděli, že máme za zády velkého sponzora Stalina.
Ten gruzínský zločinec maršál a generalissimus nechal zřídit ve všech vesnicích biografy, ačkoliv tam jinak lidi žili jako zvířata. Věděl, že film každého přesvědčí a oblbne, protože vypadá jako dokument, jako život sám. Jedinečné spojení fotografie, portrétu věrné podoby lidí, skutečná krajina, mluvící hlasy, to je přece pohádka, to je prostředek k manipulování lidí jako stvořený. Mezi tehdejší a dnešní manipulací je rozdíl v tom, že – jak průsečík dějin začínám stále víc chápat – že vraždy a krutosti revolučního vítězství se samočijnně proměnily ve spravedlivou lidskou odplatu, kdežto teď se smíme pro změnu dívat na čistokrevné vraždění bez motivace, jakoby nestačily dokumenty o lidech, kteří se vzájemně vybíjejí. V každodenních zprávách TV zase běží vymývání mozků, stejní parchanti v pozadí, jen název restaurace se pozměnil, restaurace byla přejmenována, přebarvena, vymalována, jídelní lístek obsahuje dlouho zakazované pamlsky jako pornofilmy – a dokonávající můza filmu zde leží mezi vajglama v přeplněném popelníku. Jako znamenitý filmový detail o neumění, nefilmu a jako viditelný důkaz, film jako film. Vo nic nejde. lidi jsou blbí, nemám pravdu šéfe?