O jetelové královně

Byla jednou jedna královna, která měla za muže krále, ale ten se neustále někde flákal a opíjel se, takže se ke kralování nehodil. Tak ho královna nechala pod jistou záminkou popravit a vzala si fešného Zlatovláska, aby si užila. Měli sice nádhernou svatbu a krásné svatební portréty, ale hned po svatbě se číšnice z královské hospody o Zlatovláska přímo rvaly, což královně vysušovalo pleť, ano, začaly se jí z toho lámat i nehty a nechala proto Zlatovláska otrávit pomocí vrchního číšníka z královské hospody, který ji dennodenně přinášel zprávy o uvolněném chování Zlatovláska mezi číšnicemi.
Královna však neztratila iluze a toho číšníka si taky vzala a taky ho nechala popravit, protože nebyl na ženské, nýbrž hned po líbánkách prohýřil v kostkách tajně odcizenou královskou korunu, rodinně šperky a královniny vzácné kožené palčáky s červeným palcem z Laponska.
Po této poslední popravě šla královna do sebe natolik, že ji to úplně rozvrátilo.
Rozhodla se pro rasantní řešení a vzala si za muže bílého angorského králíka. Všichni se tomu divili a žasli, ale královna byla konečně šťastná. Králík jí žral z ruky jetelové listí a upíral na ni tak dojemně tupý pohled, že královna ze sympatie k němu schroustala spolu s ním několik jetelových lístků, následkem čehož zemřela.
Království nyní stálo pod vedením angorského králíka, ale ten chřadl steskem a špatnou stravou a taky zemřel.
Ale zničehožnic královna obživla – jetelové listí vylo totiž začarované a vyvolalo pouze zdánlivě její smrt – a vzala správu země znovu do svých rukou. Vdát se už nechtěla, zato dala popravit kdekoho, protože už ničemu a nikomu na světě nevěřila, jak napsala ve své autobiografii.
Vládla pěkně dlouho. Ukáznění a spořádaní lidé oplakávali její definitivní skon, který se dostavil jednak po nadměrném požití jetelového listí – nemohla totiž na zemřelého manžela zapomenou – ale hlavně díky jejímu vysokému věku.
Takže jejího slavnostního pohřbu se zúčastnilo pouze několik set posledních nepopravených občanů, ale působilo to velkolepě a jako důstojný doprovod na poslední cestě to bohatě stačilo. A to jí ještě brigádně a dobrovolně vytesali na náhrobek:
ZDE LEŽÍ NAŠE MILOVANÁ NEZAPOMENUTELNÁ JETELOVÁ KRÁLOVNA.