Různé předměty, snímané s velkou péčí: zdi s obrazy a ozdobnými předměty, stůl, na kterém stojí kávový servis, zrcadlo na zdi nebo zrcadla vůbec všelijaké stolní náčiní, vidličky a nože a lžíce, kastroly na vaření různých typů, nádoba na vodu, naběračka a jiné a jiné

 Tohle všechno patří k výbavě civilizovaného člověka. Denně se obklopuje jako samozřejmostí předměty, které jako samozřejmost bere. některé jsou nedostupně drahé, jiné jsou levné. Některé pocházejí ze starých dob, jiné jsou současné – ale bez výjimky všechny nás provázejí celý život.

Jejich funkce je někdy ryze praktická, jindy … ano, to je záhada a otázka co všechno je vytvořeno a jaký neviditelný duch nás provází spolu s předměty.

Šálek řekněme empirový a vymalovanou krajinou. 

Jiný šálek – barokní – s květinami.

Jiný šálek. obyčejný, s dvěma třešněmi, natištěnými na povrchu.

A u všechno podšálky.

Co je to vlastně takový hrníček na pití tekutiny? Je to vyhloubenina, získaná pomocí hrnčířského kruhu. Dříve ji nahrazovaly

Dvě ruce, vyhloubené do důlku, ze kterých protéká voda, ale přesto se jí zachycuje dost ve dlaních, ba i by se někdo mohl napít! kdo asi taky pak z dlaní bude pít. /

dvě ruce nebo skořápka nebo vyhloubené dřevo, aby se zde vody zachytilo co nejvíc a žízeň byla uhašená, protože člověk

Muskulaturní tělo člověka -

potřebuje vodu, aby se jeho svaly nescvrkly v pouhé nic a aby přežil.

Voda, která teče

Takže tato vzácná tekutina se musí uchovávat.

Ukázky primitivní nádob na vodu – včetně kožených měchů.

čím budou pevněji uzavřená, tím lépe.

Jenomže to už je dávno

Člověk žije v krabicích, které se jmenují domy a byty. Krabice mají

čtverhranný půdorys – ať je to obdélník a

zřídkakdy čtverec a dívá se čtverhranným oknem ven ze své krabice.

Květiny na šálku a pak krajina na šálku – několik různých ukázek porculánových šálků.

Z ryze praktické potřeby pít bez pomoci rukou a to vodu vznikly hrníčky, vznikly některé nápoje jako je čaj nebo káva. Kávovázrnka, na jemno rozemletá anebo rozdrcené lístky čajovníku se změnily v oblíbený nápoj.

Ale kde se zde vzaly ty květiny, tato krajina, tento dům, tato alej? Proč?

Cožpak se líp napijeme, když budeme pít ze šálku ozdobeném těmito obrazy?

Je to zřejmě obraz – ano je to obraz, odjezd, ukázka šálků vymalovaný na povrchu na šálku? Dokonce ne obraz, ale obrázeček. 

Velikost lidské ruky a velikost obra na šálku

Není zvláštní, že takový miniaturní domek, představující zámek, takovou miniaturní růži s karafiátem, vnímáme jako docela běžněvelkou krajinu a velký dům s alejí a docela běžně velkou růži s karafiátem?

Zde je dokonce motýl, stejně mrňavý – ale je to motýl a my ho přijímáme jako živého motýla. Přesto je to všechno namalováno na povrchu hrnku. Kamera nám je může oba ještě zvětšit

Zvětšenina obrazů

nebo ještě víc zvětšit

ale stejně v podstatě máme v sobě zakódovaný smysl pro realitu natolik, že ani tento obrovský motýl není zase ničím jiným nežběžně velkým motýlem, jenže tento je velký.

Ale jaký máme zakódovaný smysl pro realitu, že používáme k vypití čaje