ZVÍŘATA

HRY KOČIČEK + KRESBY

2 HRY

Jiný začátek stejné hry: někdo si s něčím hraje, sám a sólově a kamarád sedí vedle něj a pečlivě jeho hru sleduje. V určitém okamžiku vyruší zvedne tlapku a položí ji kolem krku hráče. Nachýlí k němu hlavu a jakoby ho chtěl kousnout pod krk. Když je hráč příliš zaujatý hrou a nedá se, rušitel se plavně zvedne na zadní nožky, chytí kamaráda oběma tlapkami kolem krku, povalí ho na zem anebo s ním ve stoje zápolí, tak dlouho, až jeden nebo druhý upadnou do vodorovné polohy a začíná zase pranice.

Třetí a dosud mnou neprozkoumaná společná hra je taková, že najednou všichni utíkají, všichni prchají, přeskakují se, to všechno vytrvale jednou na jednu stranu a opět na druhou stranu, probíhají celým bytem bez kvíkání vrzání a drobných zvuků, které vydávají při pranici, proskakují tím oknem, které je otevřeno, řítí se terasou až na konec, pak se obrací zase všichni proskočí oknem zpět a zase se řítí bezhlavě celým bytem. Tato hra se dá nazvat tréningem a koná se zpravidla v teplých měsících, kdy brzy svítá a je teplo, mezi půl pátou a půl šestou ranní. Nakonec ulehají všichni zchváceni na místa, která si vyberou a s růžovýma ušima a zrudlými nosy opět usínají jako zabití. Bývá to velká úleva pro lidského spáče, protože neobyčejně vydatně dupají všichni.

Individuální hry: Mokrý špagátek / Šnek./

Šnek si vymyslel skvělou hru. Je to hra zevní, pochází z terasy, která je v teplých měsících vydatně zalévána, aby kvetly a žily rostliny, které na ní žijí. Jelikož se některé popínavé rostliny přivazují provázky, které je zapotřebí čas od času uvolnit nebo vyměnit, stává se pravidelně, že některý z těchto krátkých kousků upadne na podlahu terasy. Pak se zaleje a špagátek na zemi je nasáklý vodou. To je příležitost pro Šnečka. Odkudsi vyloví s tichým soustředěním takový mokrý špagátek a šikovně ho nadhodí, chytí, pustí, znovu nadhodí, chytí a už nepustí, zase nadhodí a zase chytí a tak postupuje decimetr za decimetrem ke dveřím na terasu. Mokrý špagátek na koberci se pak stává zdrojem někdy i hodinové hry, kterou všichni se zájmem sledují, nikdo však tuto Šnekovu oblíbenou hračku kromě očichání neodcizuje, což se jinak běžně děje. Kuličky papírky, atp, kradou všichni jeden druhému, zlodějina zachvacuje všechny jako epidemie, jeden druhému odnáší jeho předmět a utíká s ním, pronásledován anebo pilně rychle sledován všemi ostatními.

Mokrý špagátek ale chutná jenom Šnečkovi a tak má jednu skvělou výhodu, že ukazuje skoky, útoky, pády, ulovění, odběhnutí a nové útočení před několika páry pozorných očí, aniž ho kdo ruší, aniž mu kdo bere jeho nejlepší hračku. Snad je to i tím, že Šnek není útočný, že je nervózní a poddajně bázlivý a že snad jeho spolubratři cítí, že by nebylo vhodné být němu krutý.

Hry rozeznáváme několikeré. Některé jsou společné /přeskakování, pronásledování vzájemné, vytahování se jeden před druhým, prudký úpkr, vzájemné zakusování se pod krkem, dupot, hihňání a chvílemi hořký kvil/.

Pak jsou hry, které hrají sice všichni, ale jenom jedna z koček je vymyslela a vždy má v této hře mít první slovo, jinak se snadno urazí nebo rozlítostní.

Mezi tyto hry patří: Fakanova gumička /Uki/

Mokrý špagátek /Šnek/

Ukiho proutky /Uki/

Jak se klaní

Dále existují hry, které kočka provádí sama, osobně, bez účasti druhých, kteří ji jenom sledují a někdy ji často i napodobují.

Mezi tyto hry patří: Mokrý špagátek /Šnek/

Jak se klaní koníček /Bajaja/

Kůň Przewalského /Bajaja/

Stojan Stojanovič, Ing lid. duší /Bajaja/

Staré mazlidlo /Uki/

Nové mazlidlo /Uki/

Ukradená gumička /Uki/

Hledání ztraceného času /Fazolka Věruška/

Automechanik /Pastelka/

Úschovna kradených či nalezených předmětů /Uki, Pastelka,/

Hra společná, všemi přijatá a akceptovaná začíná tak, že některá z koček náhle při chůzi napřimuje celé tělo a její krok se stává obřadný. Tímto krokem si zdánlivě netečně vykračuje před zvoleným partnerem. I když partner spí, pootevře slabě oči a zpozorní. Nicméně zůstává ležet, jakoby se nic nedělo, takže povrchní pozorovatel nemůže vidět zhola nic. Vykračující si zvíře najednou trhne rameny nebo ocáskem, nezřídka si při tom pohybu poskočí, jakoby se něčeho leklo anebo jakoby narazilo na nějakou neviditelnou překážku. / V tom je mistrem Uki. Obřadný krok se po chvíli změní a ten, kdo vybízí ke hře, bleskurychle se přitočí nebo vyskočí k tomu, s kým si chce hrát. Jestliže byla výzva přijatá, zdánlivě netečný partner se buďto převrátí na záda anebo se stejnou rychlostí změní polohu. A v zápětí začne vlastní hra: ten, kdo to začal, zaútočí. Skočí na kamaráda a už se válejí a kvíkají, okusují se uhýbají hlavou, snaží se chňapnout po zadních nohách, často taky po stehýnku. Velký výkřik je znamením, že se už nožička žužlá a zadní i přední tlapky pilně pracují, aby se zbavily zkusu kamaráda. Vyskakování, úprk, dupot, hihňání. Někdy se z pronásledovaného stává pronásledovatel, ale to jen tehdy, když se oba hráči trochu rozzlobí pro nějakou nejapnost. Ve většině případů jeden celou hru utíká a druhý ho honí.

Ukínkovy proutky.

Hra na Ukinkovy proutky vymyslel Ukínek, odtud název. Předběžná fáze této hry na hradddddddffffffffffffffffff

Hra sama má několik fází. První je zřetelně viditelný trhavý pohyb v Ukiho ocásku a sem tam uskočení před některým ze svých sourozenců. Poté skoky do výšky i do dálky, zdánlivě bezdůvodné. Pak následuje ukrutný a zdivočelý pohled.

Ukínek si zamiloval spadané proutky popínavých rostlin na terase (…)